Tak tohle už je ale asi opravdu naposled z Afriky

Zbývá mi posledních 12 hodin. Trávím je v Kapském městě, stejně jako předchozí tři dny. Je tu kolem třiceti stupňů, tak nasávám poslední dávku sluníčka. Podařilo se mi ubytovat v hostelu, kde je připojení na wi fi zadarmo, tak jsem toho využila a zahrnula vás posledními fotkami - jsou za jeden měsíc, ale je jich tolik, že se nevešly do jednoho alba...Pár fotek bude ještě z Kapského města, ale ty se tu asi objeví až po návratu do Čech. Což bude zítra odpoledne - skoro se tomu ani nechce věřit, jak to uteklo. Pokud vás zajímá, co se chystám dělat dál, jste na tom podobně jako já, tak se nechme překvapit:-) Tahle forma komunikace mě ale docela baví, tak je možné, že tu najdete odkaz na nějaký další bloček...Zatím!

Trikrat zdar vysokohorske turistice a pavianum

Tak by se asi nejstrucneji daly popsat posledni dva tydny. Obojiho jsem se v case "pred Afrikou" bala, oboji je pratelstejsi nez jsem cekala. Fotecky nejake budou, ale spis z predchozi tury v Golden Gate Highland National Park, kde jsem si mohla dovolit fotit jako diva. Ctyrhodinova tura se focenim protahla skoro na dvojnasobek (ale nevyfotte vsechny ty barevne kvetinky, nadherne vyhledy, a stado zeber, pakonu a buvolcu, ktere se najednou znicehonic vynori uprostred kopcu...). To si tady v Dracich horach nemuzu moc dovolit, vetsina tur je uz tak na cely den. Ale je to nadhera. Jen z tech prazdnych svahu, na kterych se kdysi pohybovala obrovska stada vseho mozneho, z tech je trochu smutno. A pred kresbami na stenach jeskyni, z kterych je devadesat procent zniceno vandaly, se jeden jen muze ptat, jaci ze byli ti Sanove, kteri byli do jenoho vystrileni soucasnymi obyvateli, jelikoz se volne pohybovali na pude, kterou najednou chtel nekdo vlastnit...Stejny osud malem potkal i ty paviany, nastesti nez k tomu doslo, zdejsi pochopili, ze turisti na ne leti, a tak se snazi konflikt pavian-clovek udrzet na rozumne urovni jinymi metodami, at uz je to zahaneni kameny, paintballovymi pistolkami nebo vychovou turistu: "Pavian, ktereho nakrmite, musime zastrelit." Diky tomu je pozorovani tlupy pavianu, ktera se pohybuje kolem kempu, naprosto unikatni zazitek. Uplne si me ziskali... Jinak seznam ptacku, ktere jsem tu videla, se vyrazne prodlouzi, a to vcetne pozorovani supu a orlu, no parada...A ted vzkaz pro vsechny, kteri mi jeste stihli napsat mailika (ja pisu z kavarnicky uprostred Dracich hor, ta civilizace...ale musim jen kratce) - to vite ze se na vas vsechny uz tesim! Jen se pripravte na to, ze ja v case po Africe bude nekdo jiny nez v case pred Afrikou. Ale proto jsem se sem vlastne vypravila, takze by to nemelo prekvapit:-) Tak za chvili na videnou!

Konecne na cestach:-)

Tak opickam, aspon tem z Monkeylandu, uz jsem dala sbohem, ale doufam, ze na nasich toulkach po Dracich horach jeste potkam nejake ty paviany a kockodany. Zkusenost z Monkeylandu byla korunovana v patek, muj posledni pracovni den, kdy jsem provedla tri tury za sebou, a dve z nich byly ceske skupinky, az si tohle budou cist, tak je zdravim a jeste jednou diky za chlazenou Plzen;-) Ted se nachazim v Bloemfonteinu, hlavnim meste provincie Free State, mame tu jeden den na odpocinek a zitra uz vzhuru do hor...Malem bych zapomnela, po ceste sem jsem se zastavila v prvnim a poslednim parku ktery jsem tu chtela navstivit, Addo Elephant National Park pobliz Port Elizabeth, ale nepralo mi pocasi, resp. lilo jako z konve, a tak jsme z 440 slonu videli jen 3...No par fotecek bude, ale pocasi si nevyberes. Nevim, jak se mi podari dostat na net, ale nejpozdeji 5. brezna, nez mi poleti leadlo, to vam sem doufam budu moct dat zbytek fotek. Jenom doufam, ze az tam k vam zpatky dorazim, nezacne snezit, tak to prosim nejak zaridte...:-)

Pátek třináctého...

...byl velmi šťastným dnem:-) Po neskutečné době se mi konečně podařilo dostat se do nedaleké malinké, ale nádherné přírodní rezervace Helderberg Nature Reserve. Je to asi patnáct minut taxíkem, musí být ale hezky – což se tu v zimě nemusí podařit často, obzvlášť když máte volno jen jeden den a nemůžete si moc vybírat. Ale jak říkám, dnes jsem měla prostě štěstí...

Odtud tedy nové fotky – ze zvířat jsou tam k vidění spousty ptáčků zpěváčků a velmi krotcí buvolci bělořitní (Damaliscus pygargus dorcas - Bontebok) svého času vybiti na počet 17 zvířat, teď jsou postupně reintrodukováni (do rezervací pouze, samozřejmě). Tohle stádečko tu založili asi před sedmy lety a potkáte ho nejspíš popásající se na trávníku kolem informačního centra – to bylo trošku zklamání, těšila jsem se, že na ně narazím někde v centru rezervace, aspoň trochu "v divočině". Ale vynahradily mi to kytky – marná sláva, fynbos je unikát. Nenajdete ho nikde jinde na zemi, ne nadarmo se tomu říká kapské květinové království..Nebotaniky možná poslední série fotek moc nepobaví. Ale tolik proteí na jendom místě, to se prostě nedalo odolat...Podle počtu fotek asi odhadnete, že tempo procházky bylo botanické:-), takže výšlap nahoru na horu Helderberg jsem si nechala na příště...

Moje první velryba! / First whale I have ever seen!

Takže po čtyřech měsíc dřiny a víceméně izolace od okolního světa (to si nestěžuju, vybrala jsem si to a pořád mě to baví, prostě je to splněný sen..) se mi konečně poštěstilo a jeden místní dobrodinec mě vzal na výlet! Musel si myslet, že jsem úplný cvok (asi nebyl daleko od pravdy:-), když jsem každé dvě minuty vykřikovala "To je náhera!" a "To je neuvěřitelné!" a "Ježíšikriste..." - ale ty scenérie byly opravdu kouzelné, vzali jsme to podél pobřeží přes Gordons Bay, Pringel Bay, Kleinmond a Bettys Bay (viz mapička). Kromě toho, že po jedné ruce jsem měla oceán a po druhé nádherné Hottentots Highlands hory, což by mi napoprvé úplně stačilo, měla jsem poměrně velké štěstí - ačkoli ještě není jejich sezóna, viděla jsem velrybu!!! Respektive dokonce dvě, a ta druhá byla obzvláště vypečená - na maličké zastrčené plážičce, mimochodem nádherná přírodní rezervace Pringle Bay Nature reserve, byla skoro na dosah ruky...tedy naštěstí se neválela na mělčině, to bychom si mákli dostat ji zpátky, ale byla hodně hodně blízko...Obě byly s nějvětší pravděpodobností velryby jižní (Eubalaena australis, Southern Right Whale), nejobvyklější v těchhle končinách. Anglické jméno neznamená, že by tyhle velryby byly správnější, neboli "velrybovatější" než jiné druhy, ale je to pozůstatek z dob minulých, kdy byla námořníky označovány za ty správné velryby k ulovení. Ale do velrybologie se radši víc zaplétat nebudu. V každém případě dívat se na toho obrovského tvora, jak se převaluje ve vlnách a plácá ploutví, což vytváří pěkný rámus, je nezapomenutelný zážitek. Díky Seane. (Sean není můj nový přítel, to jen pro ty, kteří by si chtěli rýpnout. Je to dobrodinec, který si pronajal bar v Monkey Town a zželelo se mu nás dobrovolníků...Na rozdíl od majitelky parku naši práci oceňuje, což potěší.) Na kafe jsme se stavili v prastaré hospůdce, kde mě ale nejvíc zaujali snovači! Zachytila jsem jednoho přímo v akci - snová si hnízdečko:-) Pár obrázků jsem přidala i z civilizace - Waterfront v nejbližším městečku Gordons Bay. Celé se to jmenuje Harbour Island, celé je to uměle vybudované a bydlí tam ti bohatší..No v té přírodě jsem se cítila líp..:-)