Co přinesl říjen

Tak kromě krize, o které jsem psala minule, a kterou jsem zdárně překonala, to byl první pěší! výlet na sousední farmu, nikdy by mě nenapadlo, jak cennou komoditou se může stát procházka po cestě za domem, jen otevřít bránu a jít - poprvé po sedmi měsících to bylo neuvěřitelné blaho. Pár obrázků těsného okolí Monkey Town na jaře, a pár zoufalých záběrů z farmy, o které už jsem myslím někde psala, opice v Monkey Town se přes veškeré nedostatky ještě mají jako v ráji ve srovnání s těmihle paviány a kočkodany. Všechno je holt relativní. Minule zmiňovaný výlet za velrybami do "velrybí bašty" jihoafrického pobřeží zvané Hermanus, hodinku cesty autem, byl příjemný, ačkoli nakonec musím přiznat, že lépe se pozorují z pevniny, kde jak samo slovo napovídá máte pevnou půdu pod nohama...Vlnky které si pohrávaly s naší loďkou ztěžovaly nejen fotografování ale i samotné pozorování. Protože je hlavní velrybí sezóna, neměli jsme problém jich několik najít, přesně řečeno asi pět, a navíc naši loď chvíli co chvíli doprovázela skupinka delfínů a několik tuleňů, kteří byli ale pro zdokumentování příliš rychlí. Při následném pozorování z pevniny jsem měla štěstí i na matku s mládětem, to je ten malinký "vodotrysk" vedle velikého..Jeden obázek nemá s velrybami vůbec nic společného, a to slunečník v resatauraci, to jen pro zpestření, dobře si ten slunečník prohlédněte:-) Chápaní mimino roste, občas už nám i vleze na záda:-))) Zato mládě lori mnohobarvého, slabší ze dvou, které jsme se pokusili vypiplat, to nezvládlo. Aspoň mám několik památečních snímků, jak ošklivé stvoření to bylo - až bylo roztomilé. Pár obrázků pro botaniky nesmí chybět. Škoda jen, že nemůžu vyfotit vůně, protože teď se to tu předhání... Obzvlášť dva stromy mě zaujaly, jeden vypadá i voní podobně jako náš šeřík (je to ten jehož bobule tu na podzim žraly kaloni) a druhý produkuje takové množství nektaru, že kotulové z hlavního areálu utíkají přes nefungující elektrický plot (což není příliš těžké:-) a tráví na tomhle stromě celé dny. Snadno je z toho usvědčíte podle obličejů, které jsou celé žluté od toho, jak nořili hlavy do květů. Že ne všechny klece, které tu máme, jsou ideální, můžete vidět na obrázcích "klícek". No a aby to nebyla jenom zvířata, pořídila jsem několik obrázků mých kolegyněk z kuchyně, ošetřovatelů na místě, kde připravujeme opičí snídaně a obědy, a naší asistentku manažerky Yvette.